Rozhovor s Michaelem Radou o zero waste logistice a inovacích

Přinášíme Vám rozhovor s jedním ze špičkových logistiků, známým svými efektivními inovacemi a celou řadou úspěšně realizovaných projektů, a zároveň jedním z lektorů Logistické akademie, Michaelem Radou.

Zveřejněno 
28
Květen 2018
Autor 
Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog.
Sdílet 

Přinášíme Vám rozhovor s jedním ze špičkových logistiků, známým svými efektivními inovacemi a celou řadou úspěšně realizovaných projektů, a zároveň jedním z lektorů Logistické akademie, Michaelem Radou.

Zajímá Vás, kde se vzal jeho talent vidět věci z jiného úhlu pohledu? Kde jsou slabiny české logistiky, kde a jak nalézt významné rezervy? Jak probíhá audit a následná optimalizace procesů? A samozřejmě konkrétní příklady aplikace včetně hmatatelných výsledků? Přečtěte si v následujícím článku:

Vy jste ve světě logistiky znám jako velký inovátor logistiky. Jak jste se k tomu vůbec dostal?

K inovacím jsem se nedostal. Ony se dostaly ke mně a to již v mládí, kdy jsem odkládal návody na to, jak má dané autíčko či dům vypadat, a stavěl jsem je tak, jak jsem je chtěl vidět já sám. V logistice mne inovace zasáhly, když jsem si uvědomil, jak jsou některé obaly krásné a jejich život krátký. Potom jsem začal i samotný svět vidět odlišně a postupně si z této „divnosti“ vytvořil systém, který mi umožňuje nacházet řešení tam, kde jiní vidí konec cesty.

Michael Rada na Logistics Ride

A když jsme u těch inovací, jak moc česká logistika potřebuje inovovat a kde vidíte největší slabiny firem?

Česká logistika potřebuje hlavně otevřít oči a nebát se vykročit jiným směrem (že to je nejen dobrý nápad, ale i úspěšná obchodní, strategie dokazují LIFTAGO, SHIPVIO, ale například i MIXIT). Bohužel je většina zúčastněných již postižena profesní slepotou či slepotou korporátní a nedostávají šanci, resp. se o ni nedokáží přihlásit. Právě v posledně zmiňovaném a v tom, že logistici jsou ve většině závodů jen hasiči, co hasí jeden požár založením druhého, vidím základní problém absence inovací.

Jak to tedy probíhá, přijdete do firmy, uděláte nějaký audit, navrhnete řešení a firma to aplikuje? Poslouchají pak české firmy na vaše inovace?

Inovační proces probíhá téměř vždy shodně. Lidé a firmy mne osloví na základě zkušenosti, doslechu, či účasti na akcích typu LOGISTICS RIDE a objednají si workshop pro své pracovníky, případně je pošlou na workshop například LOGISTICKÉ AKADEMIE. Tam proběhne proces tzv. Probuzení, či otevření očí, v němž odbouráváme limity vytvořené procesní slepotou. Některým to stačí a mají dost síly na identifikaci a prosazení ve vlastním závodě, jiní mne požádají o INDUSTRIAL UPCYCLING SITE VISIT – což je osobní návštěva závodu, kde směr a kroky udávám já. Následně hned na místě identifikujeme první možnosti, které jsou pak zpracovány do zprávy. Součástí této zprávy je vždy indikace i případných ekonomických přínosů a samozřejmě s nimi souvisejících environmentálních. Některé závody a klienti pak zažádají i o implementaci, což je forma specifického INTERIM MANAGEMENTU, kdy se na 3 měsíce stávám max. na 10 dní v měsíci součástí týmů klienta a zavádím jednotlivé procesy a inovace. Někdy jsem jen požádán například o návrh nového obalu, ale i v tomto případě je mou podmínkou vždy návštěva klienta, poznání procesů a prostředí a následně i návrh řešení.

Z vašich vystoupení na Logistics Ride víme, že vaše inovace hodně podpíráte i čísly, tzn., umíte ukázat, kolik firma ušetřila třeba jen tím, že začala recyklovat palety. Zkuste nadhodit nějakou svou případovku z poslední doby.

Poslední případovou studií, může být projekt managementu vratných obalů významného dodavatele do automotive, který se potýkal s nutností stálých dokupů obalových prostředků a ztrátami obalů vedoucími až k nedodávkám. Za 25 dní času rozložených do tří měsíců jsme byli nejen schopni díky identifikaci příčin nalézt dostatečné množství obalů ve vlastních tocích a eliminovat tak potřebu nákupu obalů v hodnotě cca 1,5 mil. Kč, ale dokázali jsme navíc identifikovat možnosti využití dalších prostor uvnitř závodu klienta (úspora externího skladování 2,1 mil./rok) a zároveň navrhnout relokaci skladových prostor (stany) tak, že se až o 80 % zkrátily trasy a zároveň uvolnila kapacita pracovníků a prostor na další rozšíření výroby (tato část je zatím kalkulována, ale odhady jsou 3-5 mil./rok). Další projekty nyní probíhají. Aktuálním projektem je například projekt čisté továrny, kde nahrazujeme palety pot paletovými kovovými ohrádkami systémovým kovovým řešením, které výrazně prodlouží životnost a zvýší kapacitu a to vše při snížené prašnosti obalu. Zároveň v tomto projektu dojde k druhotnému zužitkování uvolněných EUR palet.

No a právě k inovacím v logistice se váže jeden workshop, který u nás vedete. Zkuste ho trochu představit, jak to probíhá a co se zde posluchač nebo spíše účastník naučí?

Workshop INOVACE v LOGISTICE má za cíl zbavit logistiky a účastníky profesní slepoty a ukázat jim, jak velkých změn lze dosáhnout i bez primární nutnosti investovat více než svůj čas. To, že se jedná o nástroj funkční, ukazuje nejen opakované zasílání pracovníků jedné firmy, ale i skutečnost, že mnoho z účastníků se stává klienty, kteří sami začínají inovace a prevenci plýtvání implementovat a žádají si o mentoring či jinou formu spolupráce.

Michael Rada na Logistics Ride 2018

K inovacím v logistice se váže bezesporu i přístup zero waste a je to i druhý kurz, který v Logistické akademii máte. Takže otázka první, jak moc jsou české firmy "Zero waste", mají vůbec snahu toto řešit nebo se jejich přístup je již "zelenější"?

Je škoda, že jste neslyšel můj povzdech, který po této otázce následoval. Souvisí s tímto videem, které jsem pořídil před dvěma dny v jedné nejmenované české pobočce japonské logistické společnosti - https://www.youtube.com/watch?v=E1zLPGVFirI&t= , která již jednou palety efektivně zpracovávat uměla, ale s novým vedením se odklonila a začala se chovat tak, jako většina jiných. Bohužel objemy plýtvání a odpadu v tuzemských závodech, včetně logistických parků narůstají. Naštěstí se s vývojem legislativy a hlavně důrazem na udržitelnost začíná ozývat čím dál více hráčů, kteří chtějí generovat profit a ne odpad, což je i motto nejen INDUSTRIAL UPCYCLINGU ale i PRŮMYSLU 5.0. Jsem rád, že se obrací s žádostí o pomoc na mne.

Právě u tohoto kurzu máte pěkný slogan: Negenerujte odpad, generujte profit. Ukážete nám to na nějaké case study?

Myslím, že dobrým příkladem může být závod mého nového klienta, kde jsme v toku identifikovali velký objem neshodných výrobků, které v principu blokují cenné místo v závodu a zároveň by jejich likvidace byla ekonomicky náročnou. Po identifikaci možností a realizaci procesu 6R v kombinaci s DESIGN STORMem jsme byli schopni najít namísto původního primárního uplatnění sedm nových, z nichž 4 se jeví jako komerčně zajímavé a první analýzy ukazují, že namísto nákladu v řádech několika set tisíc Kč, bude klient schopen generovat zisk v řádu 1,2 - 1,6 mil. Kč a to bez investičních nákladů (ZERO ROI), protože dojde k využití již existujících technologií. Klient navíc zvažuje rozšíření vlastní nabídky jak směrem ke stávajícím tak novým klientům.

No a nemůžeme se inovátora logistiky nezeptat, jak vidíte trendy v logistice. Hodně se hovoří o Logistice 4.0, vy dokonce používáte pojem Průmysl 5.0. Co si pod tím představit?

Začnu druhou otázkou. Průmysl 5.0 je první průmyslovou evolucí, kromě jiného i proto, že jeho základem je udržitelnost a opětovné zapojení funkce člověka, na kterého poslední průmyslová revoluce zapomněla, což je kromě cílené nadprodukce, jedna z jejích největších slabin. K inovacím, o kterých jsem přesvědčen, že ovlivní (a některé již skrytě ovlivňují) logistiku, patří 3D TISK, PRÁCE S VELKÝM OBJEMEM DAT, BLOCKCHAIN, ELEKTROMOBILITA, SDÍLENÁ MOBILITA A SYNERGICKÁ HARMONIZACE ČINNOSTÍ VELKÝCH CELKŮ, VČETNĚ GLOBÁLNÍCH ŘETĚZCŮ. Prevenci plýtvání a vzniku odpadu považuji za existující, proto je ze svého pohledu již za inovaci nepovažuji.

Na čem nyní aktuálně pracujete?

Po ukončení dalšího INTERIM PROJEKTU nyní pracuji na projektech KNEDLÍK DO RUKY, ČERPADLA FLORIŠ, E-MOTION INTERNÍ LOGISTIKA, tvorbě dalšího workshopu LOGISTICKÉ AKADEMIE s názvem JEDNORÁZOVOST JE SYSTÉMOVÁ CHYBA. Dále spouštím projekt BUTT:ON, a velkým tématem, které je úplně čerstvé, je implementace hašení suchou vodní mlhou do logistiky a výroby (úspora až 80 % vody a až 95 % úspora na majetku a lidských životech) a to vše při ekonomické úspoře min. 10 – 15 % oproti stávajícím sprinklerovým řešením. Také mám rozpracovány projekty pro školy a domy seniorů podporující jemnou mechaniku a zapojení osob vyřazených ze společnosti. Zároveň se snažím o obnovu několika brownfieldů a rád bych napsal knihy na téma INDUSTRIAL UPCYCLING a INDUSTRY 5.0, o které jsem byl opakovaně žádán. S ohledem na skutečnost, že každý den je pro mne spojen s novým projektem, musím s výčtem skončit, aby nebyl příliš dlouhým.

Co byste na závěr vzkázal českým a slovenským logistikům?

Vážení logistici, nebojte se být jiní. Otázka není ukázkou slabosti, ale schopnosti ji formulovat a položit. Proto je třeba si zapamatovat, že „KDO SE UMÍ JEDNOU DOBŘE ZEPTAT, NEMUSÍ SE PTÁT PĚTKRÁT PROČ“.

Přeji všem efektivní pracovní čas bez odpadů a plýtvání a věřím, že svět, který nebude skládkou, budeme budovat společně.