Umělá inteligence – horký trend v logistice

Byť s sebou umělá inteligence (Artificial Inteligence – AI) nese spoustu kontroverzí, její současné využití, potenciál a probíhající investice neochvějně oznamují – budoucnost patří technologiím, které AI zahrnují. Do málokterého oboru jsou vkládány takové naděje, a v případě umělé inteligence jsou tyto naděje oprávněné. Současné zkušenosti na poli logistiky jsou velmi slibné, investice do vylepšování technologií užívajících umělou inteligenci obrovské. Jak tedy vypadá snaha o eliminaci lidské nedokonalosti?

Umělá inteligence, robot, stroj ani počítač neznamenají to samé. Umělá inteligence je architektonické řešení softwaru, který se umí sám učit, analyzovat, vyhodnocovat a následně řešit problémy. Na rozdíl od člověka, který využívá pasivní, byť sofistikované programy, je umělá inteligence oproštěná od rozhodnutí učiněných na základě čehokoliv jiného, než jsou velká data, pravděpodobnost, či spíše fuzzy logika.

Umělá inteligence principiálně simuluje lidské myšlení, ale obohacuje je o výsadu (téměř) neomezené paměti, rychlou schopnost analýzy a rychlého rozvojového potenciálu.

Největší výhoda? Prediktivní analýza

Bez umělé inteligence se neobejdou samořiditelné dopravní prostředky, a i když v médiích zaznívají spíše opatrné zmínky o osobní přepravě, pro logistiku jako obor mají samořiditelné dopravní prostředky doslova revoluční potenciál. Auta, kamiony, drony, letadla, vlaky – to všechno není jen utopie v hlavách technologických nadšenců, ale reálně testované projekty.

Stejnou funkci výkonné složky může umělá inteligence plnit (a plní) při pomoci ve skladech, při plánování výroby a v distribuci.

Průkopníkem je například německý elektronický obchodní řetězec Otto.

Týdeník The Economist přinesl zajímavé informace o tom, jakým způsobem Otto využívá umělou inteligenci na nákup, plánování a řízení zásob. Speciální algoritmus byl původně vyvinut pro potřeby experimentů ve švýcarském CERNu a umí například velmi účinně předvídat poptávku zákazníků pro různé kategorie zboží. Bere v úvahu 200 proměnných, od historie prodeje až k předpovědi počasí, a předpovídá, co si zákazníci koupí týden předtím, než dojde k samotné objednávce.

Zajímavé je, že umělá inteligence dostala „volnou ruku“ při objednávkách zboží, tudíž došlo k automatizaci manažerských a obchodních rozhodnutí. A jaká jsou čísla? AI predikuje s devadesátiprocentní přesností, měsíčně nakupuje přes dvě stě tisíc produktů, klesl počet reklamací, o celou pětinu se snížil objem skladových zásob. Zajímavý je také dopad na zákaznický servis, díky rychlejšímu dodání zboží buduje Otto pomocí umělé inteligence loajalitu svých zákazníků. To, co lidé chtějí, je díky umělé inteligenci prostě na skladě. Nezanedbatelná je i ekologická stránka věci, menší počet reklamací znamená také menší dopad na životní prostředí.

Problémy, které s AI přicházejí

Umělá inteligence ovšem evokuje mnoho otázek a vzbouzí mnoho obav. Je to problematika, která zasahuje celé spektrum zájmu člověka, týká se filosofie, psychologie, etiky, ale také zaměstnanosti, legislativy a dalších, „přízemních“ otázek.

Největší obavu mezi nefilozofickou veřejností vzbuzuje především pravděpodobnost toho, že umělá inteligence v mnohém nahradí člověka. Člověk není jednoduše schopen takové produktivity. Zpracování a vyhodnocení tzv. veledat (Big Data) je už dnes považováno za konkurenční výhodu a nasvědčují tomu také výsledky studie americké společnosti Narrative Science publikované na serveru BusinessWire. Mezi dvěma sty respondenty byli výkonní ředitelé, manažeři, inovátoři a jiní zastupitelé vrcholových strategických a obchodních funkcí více než pěti set firem o tisících zaměstnancích z celého světa. Z výsledků studie vyplývá, že využití analýzy veledat a AI vede ke zvýšení efektivity, produktivity a konkurenceschopnosti firem, ale hlavní je předpoklad, že partnerství člověka a stroje je synergické povahy. V případě německého Otto nedošlo k redukci pracovních pozic, naopak, došlo k jejich navýšení. Prognóza budoucnosti zaměstnanosti lidí a strojů je zatím taková, že by některá místa měla zaniknout, jiná vzniknout a o práci by nemusel přijít nikdo. Jaká bude ovšem realita, to se musíme nechat překvapit.

Jak se to má s predikcí využití umělé inteligence v následujících letech? Podle studie indické společnosti Infosys se AI v současné době týká především farmaceutického průmyslu, automotive, telekomunikací, energetiky, výroby a distribuce spotřebního zboží, zdravotní péče, bankovního a finančního sektoru a retailu. 80 % respondentů (1600 řídících pracovníků z celého světa) uvedlo, že mají v plánu re-zaměstnat současné pracovníky, pokud jejich místo díky AI nebude nadále třeba. Nevyhnutelnost využití AI v jakémkoliv sektoru komerční sféry je zřejmá, nicméně firmám stojí v cestě nejčastěji nedostatečné vývojářské nebo implementační kapacity, popřípadě bezpečností opatření. I proto je AI odvětvím, do kterého v současné době celosvětově proudí miliardové investice.

Společně s využíváním AI roste nutnost legislativně ohraničit její působení, zasahuje od nakládání s osobními informacemi po oblast zodpovědnosti za případný ušlý zisk. Společně s plánovaným masivním rozvojem AI ve všech odvětvích (zdaleka ne jen v logistice) ovšem roste také naléhavost řešit filozofickou a etickou stránku celého konceptu.

Kromě toho, že není jednotná formulace toho, co je to vlastně inteligence, jak ji definovat a jak poznáme, že s námi interagující stroj má nebo nemá vlastní inteligenci (známé je zpochybnění Turingova testu myšlenkovým experimentem, ze kterého vznikl Argument čínského pokoje). Další otázkou, jestli má lidstvo na takový výtvor právo a jaké mohou být konsekvence rozšíření a potenciální autonomie umělé inteligence.

Zatím jsme ale všichni na začátku a umělá inteligence přináší pozitiva a možnosti, které jsme si neuměli ještě před pár lety ani představit. Budoucnost je tady a my se do ní noříme čím dál hlouběji. Umělá inteligence je celosvětový trend, jehož využití je takřka neomezené. A logistika je a bude odvětví, kterého se tyto vzrušující novinky dotknou jako jedny z prvních.