Antigravitace – temná energie pro světlé zítřky?

Vesmír a jeho tajemství fascinují lidstvo od počátku věků. Současné znalosti a předpoklady pro další objevy stojí na základech vybudovaných dávnými badateli, od Giordana Bruna, díky němuž na konci šestnáctého století spatřila světlo světa hypotéze, že vesmír je nekonečný, přes Karla Schwarzschilda, kterému již v roce 1900 došlo, že možná má vesmír jistý konečný objem, Alexandra Fridmana, který našel matematický model rozpínavosti vesmíru až po rok 2011, kdy byla udělena Nobelova cena za fyziku třem vědcům, kteří objevili skutečnost, že rozpínání vesmíru se zrychluje. Jak blízko jsme vyřešení otázky temné energie? A k čemu by nám mohla antigravitace sloužit?

Zveřejněno
22
Září 2016
Kategorie Rubrika múzická
Autor
Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog.
Sdílet

Vesmír a jeho tajemství fascinují lidstvo od počátku věků. Současné znalosti a předpoklady pro další objevy stojí na základech vybudovaných dávnými badateli, od Giordana Bruna, díky němuž na konci šestnáctého století spatřila světlo světa hypotéze, že vesmír je nekonečný, přes Karla Schwarzschilda, kterému již v roce 1900 došlo, že možná má vesmír jistý konečný objem, Alexandra Fridmana, který našel matematický model rozpínavosti vesmíru až po rok 2011, kdy byla udělena Nobelova cena za fyziku třem vědcům, kteří objevili skutečnost, že rozpínání vesmíru se zrychluje. Jak blízko jsme vyřešení otázky temné energie? A k čemu by nám mohla antigravitace sloužit?

Zběžné znalosti fyziky nás dovádí k předpokladu, že po Velkém třesku se vesmír rozpíná, ale toto rozpínání by mělo zpomalovat. Co má na svědomí fakt, že se rozpínání zrychluje? Je to takzvaná temná energie, síla vzniklá (pravděpodobně) jevem polarizace vakua. Laicky řečeno, ve vesmíru působí jak gravitace, tedy síla hmoty, tak antigravitace, tedy síla vakua. I přes zrychlení rozpínání vesmíru je zákon o zachování energie stále platný, protože stejně tak, jak antigravitace sílí, tak gravitace slábne. 

Antigravitace nám ukazuje, že pan Newton nám realitu trošku idealizoval. Antigravitace totiž není jenom neznámá síla „někde ve vesmíru“, ale působí také lokálně. Země se vzdaluje od Slunce zhruba o pět metrů za rok, Měsíc od země o necelé dva centimetry.

Problémem je „výroba“

To, že antigravitace, tedy temná energie ve vesmíru působí, je dnes již téměř faktem. Mezi její existencí a jejím využitím leží ale jeden zásadní mezikrok – a to její umělé vytvoření. Abychom mohli antigravitaci využít jako naprosto čistý zdroj energie, teoreticky bez vstupů s výstupů, musíme ji umět vytvořit. Jak na to? Kdybychom to věděli, pravděpodobně už bychom dávno spoustu věcí řešili jinak. Potenciál využití antigravitace je ovšem natolik obrovský, že vkládáme do povolaných hlav a rukou vědců v laboratořích nemalé naděje.

Antigravitace ve využitelném smyslu slova by měla znamenat vlastně vyjmutí předmětu z gravitačního pole Země, aniž by k tomu využíval například spalování pohonných látek. Tak, jako je elektromagnetismus jevem, který rozpohybováním (roztočením) elektrického náboje vytvoří magnetické pole, existuje gravitační analogie. Roztočíme-li hmotu, bude vykazovat podobný efekt, jako magnetismus, i když velmi, velmi slabý. Existuje tedy předpoklad, že za ideálních podmínek je roztočený dokonalý gyroskop lehčí než ten, který zůstává v klidu.

Jako antigravitace ve smyslu levitace se dá do jisté míry využít magnetismus, ale také vlnění, resp. vibrace. Za užití pro lidské ucho nezachytitelných zvukových vln o vysoké frekvenci již lze pohybovat i „většími předměty“, tedy například s polystyrenem, ale i kousky dřeva nebo kovu. Tato metoda je využívána od sedmdesátých let, v posledních letech je ovšem zdrolena o třetí rozměr, tedy o schopnost pohybu do všech stran. Využívá k tomu princip stojatých vln a jejich pohyb pomocí ultrazvuku. Levitace lze tedy docílit také akusticky, čímže je gravitace také vyvážena, i když na jiném principu, než by ta, v jejíž objevení a využití doufáme, měla fungovat. Na video, které takový akustický levitátor ukazuje, se můžete podívat zde.

Jak bychom mohli antigravitaci využít?

Vzhledem k tomu, že antigravitace má potenciál dodávat energii vlastně téměř zadarmo, jednalo by se o revoluci ve všem, co se týká transportu osob, zboží i materiálu. Když pomineme pořizovací náklady, znamená využití antigravitace okamžitý škrt financí vynakládaných na přepravu (samozřejmě kromě lidské práce). Na rozdíl od teleportace, která hazarduje s etikou a samotnou podstatou hmoty, antigravitace nám poskytne „pouze“ prostředky pro levnější materiálový tok, jestli také rychlejší nebo jinak vylepšený, to už bude záležet na konkrétní aplikaci této snad jednou využitelné síly v praxi.

Antigravitace by nicméně mohla extrémně ovlivnit lidskou práci a strojové vybavení například skladů, efekt bychom zaznamenali bezpochyby také ve změněných nárocích kladených na obaly, významně ovlivněná by mohla být také samotná bezpečnost práce i samotného transportu.